Spotřební daně tzv. akcízy jsou daně uvalené pouze na vybrané výrobky. Jde o výrobky nějakým způsobem zatěžující lidské zdraví nebo životní prostředí, proto je na ně uvalena kromě DPH i další daň, která se započítává do výše základu pro výpočet DPH. Jedná se o daně, které by měly omezit spotřebu těchto výrobků, ale zároveň jde o poměrně stabilní výnos státního rozpočtu. V průběhu jejich existence proběhlo mnoho změn jak v sazbách, tak v předmětu daně. Nyní jsou spotřebními daněmi zatíženy vybrané výrobky, jako je tabák alkohol a minerální oleje.
Při správném vedení účetnictví a daňové evidence obvykle se spotřebními daněmi nebývá problém, pokud nedochází ke snaze o daňové podvody. V současné době je to však jiné, vzhledem ke členství v EU a k tomu, že i spotřební daně podléhají společnému legislativnímu základu. Spotřební daně, stejně jako DPH, ovlivňují vzájemný obchod mezi státy EU. V rámci sjednocení trhu a zabránění narušení hospodářské soutěže byla nutná harmonizace. Hlavním záměrem harmonizace spotřebních daní bylo sjednocení jednotlivých sazeb, aby nedocházelo k zvýhodnění domácích výrobků nulovými nebo velmi nízkými sazbami. Než došlo k harmonizaci, tak jak jí známe dnes, velkým problémem byla, zejména právě u spotřebních daní rozdílnost vnímání těchto daní jednotlivými státy. Sazby i základy daně především na alkoholické nápoje byly diferencované a řešilo se, jak tuto rozdílnost nejefektivněji upravit. Také stanovení okruhu vybraných výrobků, které budou harmonizovány v rámci celé EU, bylo velmi obtížné.
Harmonizovány byly základy daně a zavedla se také harmonizace v podobě minimálních sazeb spotřebních daní. Hlavním důvodem zavedení minimálních sazeb je historická odlišnost v systému zdanění jednotlivých selektivních daní ze spotřeby. V dnešní době není systém sbližování zdaleka v normě, státy i přes složitý proces stále používají velmi rozdílné sazby, vlivem daňové konkurence jsou ovšem nepřímo donuceny daně přizpůsobovat ostatním státům, jinak si budou zákazníci jezdit pro vybrané výrobky do země s nižší spotřební daní. Směrnice 72/43/EHS určila povinnost uvalit spotřební daně na výrobky, jako jsou minerální oleje, tabák, lihoviny, pivo a víno. Ostatní spotřební daně, které státy uvalovaly na jiné výrobky, měly být zrušeny, kromě několika, které nezasahují do volného obchodu a nejsou podrobeny hraničním kontrolám.