Spotřební daně jsou historicky nejdůležitější nepřímé daně

S daněmi ze spotřeby se setkáváme všichni, ale někteří se potýkají nejen s těmi obecnými, ale i se zcela konkrétními, selektivními spotřebními daněmi. Jak to s nimi vypadá? Selektivní spotřební daně se jinak nazývají teké akcízy.

Selektivní spotřební daně patří a historicky patřily již v dobách minulých k nejdůležitějším nepřímým daním. Aby v nich měla společnost pořádek, je třeba aby měla pořádek také ve vedení účetnictví a daňové evidence. Role selektivních spotřebních daní od roku 1967 postupně klesá. Důvodem je zavedení všeobecné spotřební daně DPH, která zdaňuje spotřebu komplexně. Avšak i přes tento trend důležitost selektivních spotřebních daní je nepopiratelná. V daňových systémech se vyskytuje určitá skupina výrobků, která podléhá všeobecné spotřební dani a navíc je podrobena další selektivní spotřební dani. Tyto komodity se potom odlišují od ostatních výrobků svým výrazně vyšším daňovým zatížením. Na rozdíl od vícerázových obratových daní se v naprosté většině případů spotřební daně vybírají jednorázově u výrobce, platby nejsou stanoveny v procentech, ale pevnou částkou na jednotku množství.

Selektivní spotřební daně jsou i v České republice. Spotřební daně z vybraných druhů zboží (akcízy) patří mezi nejstarší daně. Mají selektivní charakter, neboť postihují pouze některé vybrané výrobky. Nejvýznamnějšími spotřebními daněmi jsou daň z tabáku, alkoholických nápojů, pohonných hmot a z energetických produktů. Díky vysoké sazbě daně vytváří významný výnos veřejného rozpočtu. Výnosnost spotřebních daní je ještě umocněna technikou zjištění daně z přidané hodnoty vzhledem k tomu, že všeobecná spotřební daň je vypočítávána z ceny včetně spotřební daně. Akcízy se uvalují na zboží, které má dlouhodobou neměnnou spotřebu a vykazuje nepružnou cenovou elasticitu poptávky a nabídky. Touto vlastností zaručuje poměrně snadno odhadnutelný a stabilní daňový výnos veřejných rozpočtů. Předmětem daňe jsou výrobky vyvezené a vyrobené na území, zemí Evropské unie. A jedná se o vybrané výrobky, jako je líh, topné oleje, tabákové výrobky, pivo, víno a meziprodukty vína.

Jaké jsou hlavní důvody zavedení spotřební daně? Jednak je účelem odrazení lidí od škodlivé spotřeby, kdy daň má být jakousi „pokutou“, která má uhradit zvýšené náklady společnosti (léčba alkoholiků, kuřáků) a za druhé pak jde o příliv peněz do státní pokladny. Dva výše uvedené argumenty si však stojí v protikladu. Jestliže vysoká daň odradí populaci od spotřeby zdaněného zboží, není možné, aby byly zároveň výnosově stabilní. Nevýhody spotřební daně jsou následující a jde především o dva problematické důsledky daně. Prvním problémem je distorzní působení selektivní daně, druhým pak regresivní dopad daně. Distorzní působení vede k neefektivní alokaci zdrojů. Akcízy mění relativní ceny zdaněných a nezdaněných statků, což v případě nenulové elasticity poptávky a nabídky vyvolá substituci spotřebitelů a výrobců. Čím je elasticita větší, tím větší nastane substituce a neefektivnost. Regresivní dopad daně plyne ze skutečnosti, že spotřeba alkoholických nápojů, tabáku, ale také výrobků z ropy není proporcionální důchodům poplatníků, nýbrž že je na ni z menších důchodů určen větší podíl. Vysoké selektivní spotřební daně pak mohou

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s