Spotřební daně jsou historicky nejdůležitější nepřímé daně

S daněmi ze spotřeby se setkáváme všichni, ale někteří se potýkají nejen s těmi obecnými, ale i se zcela konkrétními, selektivními spotřebními daněmi. Jak to s nimi vypadá? Selektivní spotřební daně se jinak nazývají teké akcízy.

Selektivní spotřební daně patří a historicky patřily již v dobách minulých k nejdůležitějším nepřímým daním. Aby v nich měla společnost pořádek, je třeba aby měla pořádek také ve vedení účetnictví a daňové evidence. Role selektivních spotřebních daní od roku 1967 postupně klesá. Důvodem je zavedení všeobecné spotřební daně DPH, která zdaňuje spotřebu komplexně. Avšak i přes tento trend důležitost selektivních spotřebních daní je nepopiratelná. V daňových systémech se vyskytuje určitá skupina výrobků, která podléhá všeobecné spotřební dani a navíc je podrobena další selektivní spotřební dani. Tyto komodity se potom odlišují od ostatních výrobků svým výrazně vyšším daňovým zatížením. Na rozdíl od vícerázových obratových daní se v naprosté většině případů spotřební daně vybírají jednorázově u výrobce, platby nejsou stanoveny v procentech, ale pevnou částkou na jednotku množství.

Selektivní spotřební daně jsou i v České republice. Spotřební daně z vybraných druhů zboží (akcízy) patří mezi nejstarší daně. Mají selektivní charakter, neboť postihují pouze některé vybrané výrobky. Nejvýznamnějšími spotřebními daněmi jsou daň z tabáku, alkoholických nápojů, pohonných hmot a z energetických produktů. Díky vysoké sazbě daně vytváří významný výnos veřejného rozpočtu. Výnosnost spotřebních daní je ještě umocněna technikou zjištění daně z přidané hodnoty vzhledem k tomu, že všeobecná spotřební daň je vypočítávána z ceny včetně spotřební daně. Akcízy se uvalují na zboží, které má dlouhodobou neměnnou spotřebu a vykazuje nepružnou cenovou elasticitu poptávky a nabídky. Touto vlastností zaručuje poměrně snadno odhadnutelný a stabilní daňový výnos veřejných rozpočtů. Předmětem daňe jsou výrobky vyvezené a vyrobené na území, zemí Evropské unie. A jedná se o vybrané výrobky, jako je líh, topné oleje, tabákové výrobky, pivo, víno a meziprodukty vína.

Jaké jsou hlavní důvody zavedení spotřební daně? Jednak je účelem odrazení lidí od škodlivé spotřeby, kdy daň má být jakousi „pokutou“, která má uhradit zvýšené náklady společnosti (léčba alkoholiků, kuřáků) a za druhé pak jde o příliv peněz do státní pokladny. Dva výše uvedené argumenty si však stojí v protikladu. Jestliže vysoká daň odradí populaci od spotřeby zdaněného zboží, není možné, aby byly zároveň výnosově stabilní. Nevýhody spotřební daně jsou následující a jde především o dva problematické důsledky daně. Prvním problémem je distorzní působení selektivní daně, druhým pak regresivní dopad daně. Distorzní působení vede k neefektivní alokaci zdrojů. Akcízy mění relativní ceny zdaněných a nezdaněných statků, což v případě nenulové elasticity poptávky a nabídky vyvolá substituci spotřebitelů a výrobců. Čím je elasticita větší, tím větší nastane substituce a neefektivnost. Regresivní dopad daně plyne ze skutečnosti, že spotřeba alkoholických nápojů, tabáku, ale také výrobků z ropy není proporcionální důchodům poplatníků, nýbrž že je na ni z menších důchodů určen větší podíl. Vysoké selektivní spotřební daně pak mohou

Advertisements

Že bylo v minulosti lépe? Z pohledu na problematiku cla to tak nevypadá.

Starší lidé mají velmi často tendence vzpomínat, jak bylo v minulosti lépe, jak se jim lépe dařilo a život byl snazší. Ve skutečnosti, ale všechny parametry hovoří jasně, svět jde kupředu a doba je čím dál příjemnější a pohodlnější. Vidět to můžeme na všem, na cenách, na nabídce zboží i na tak tradičním prostředku státu, jako je clo.

Zatímco dnes díky Evropské unii jenom vybrané firmy řeší Intrastat, v minulosti byla situace mnohem nepřehlednější a nepříjemnější. Koncem 19. století začalo mít clo opět význam ochranářské politiky. Nebylo to typické jen pro Rakousko-Uhersko, stejné chování se projevovalo ve většině evropských států přechodem od volného obchodu k autonomním celním tarifům. Tato situace pokračovala až do 1. světové války. Nově vzniklá samostatná Československá republika převzala celý správní systém a právní řád z rozpadnuvšího se Rakouska-Uherska na základě zákona Národního výboru č. 44, jenž byl přijat dne 28. 1. 1919. V platnosti tak zůstal celní a monopolní řád (datovaný vznikem do roku 1835) a celní sazebník (přijatý v roce 1906). Postupně se pak předpisy novelizovaly dle konkrétních potřeb Československa. Po první světové válce se v řadě evropských zemí vedla hospodářská politika v duchu merkantilismu. Vnějšími projevy tak byla nechuť k mezinárodnímu obchodu, protekcionářství a ochranářství vlastního trhu spojené s obavami z vývozu surovin. Častým jevem, tak byly přímo administrativní zákazy dovozu a vývozu zboží namísto používání cel. Nejiná byla i situace v Československu, kde byla vyhlášena všeobecná kontrola zahraničního obchodu. Každý vývoz a dovoz byl podmíněn vydáním povolení (státního, respektive syndikátního). Tato politika se však během krátké doby ukázala jako kontraproduktivní a situace vyústila v návrat k celním opatřením.

V polovině 20. let minulého století, se ale čím dál více začaly objevovat názory prosazující odbourání ochranářských opatření, které zamezovaly rozvinutí mezinárodního obchodu. V důsledku toho byla roku 1927 přijata Mezinárodní úmluva o zrušení dovozních a vývozních zákazů. Československo se stalo signatářem na konci roku 1927. Ve stejné době byl přijat nový celní zákon (zvaný též Martincův celní zákon) a vydán nový Československý celní sazebník. Jednalo se o jeden z nejmodernějších celních zákonů, pojetí cla zde splňovalo úkoly fiskální i ochranné. Snahy o liberalizaci světového obchodu však vzaly za své s hospodářskou krizí na přelomu 20. a 30. let minulého století. Druhá světová válka pak definitivně na několik let zcela zásadně narušila obchodní spolupráci mezi evropskými státy. Konec války znamenal pro Československo návrat k předválečnému stavu – dekretem prezidenta Eduarda Beneše č. 25/1945 Sb. bylo stanoveno, že na celním území Československa jsou platné celní předpisy tak, jaký byl stav ke dni 29. září 1938. Dva roky poté byl přijat nový celní sazebník, nicméně komunistický převrat v únoru 1948 znamenal konec liberalizace zahraničního obchodu. Během krátké doby došlo k téměř kompletnímu uzavření státních hranic, celní správa byla vyňata z kompetence ministerstva financí a byla začleněna pod Národní výbory. Centrální vládní orgány se snažily o likvidaci celní správy a finanční stáže, na počátku 50. let byla skrze politické čistky většina předválečných celníků a příslušníků finanční stráže propuštěna ze státní služby.

Ani pečlivé vedení účetnictví někdy nestačí, zvláště když dojde na chyby ve spotřební dani

Spotřební daně tzv. akcízy jsou daně uvalené pouze na vybrané výrobky. Jde o výrobky nějakým způsobem zatěžující lidské zdraví nebo životní prostředí, proto je na ně uvalena kromě DPH i další daň, která se započítává do výše základu pro výpočet DPH. Jedná se o daně, které by měly omezit spotřebu těchto výrobků, ale zároveň jde o poměrně stabilní výnos státního rozpočtu. V průběhu jejich existence proběhlo mnoho změn jak v sazbách, tak v předmětu daně. Nyní jsou spotřebními daněmi zatíženy vybrané výrobky, jako je tabák alkohol a minerální oleje.

Při správném vedení účetnictví a daňové evidence obvykle se spotřebními daněmi nebývá problém, pokud nedochází ke snaze o daňové podvody. V současné době je to však jiné, vzhledem ke členství v EU a k tomu, že i spotřební daně podléhají společnému legislativnímu základu. Spotřební daně, stejně jako DPH, ovlivňují vzájemný obchod mezi státy EU. V rámci sjednocení trhu a zabránění narušení hospodářské soutěže byla nutná harmonizace. Hlavním záměrem harmonizace spotřebních daní bylo sjednocení jednotlivých sazeb, aby nedocházelo k zvýhodnění domácích výrobků nulovými nebo velmi nízkými sazbami. Než došlo k harmonizaci, tak jak jí známe dnes, velkým problémem byla, zejména právě u spotřebních daní rozdílnost vnímání těchto daní jednotlivými státy. Sazby i základy daně především na alkoholické nápoje byly diferencované a řešilo se, jak tuto rozdílnost nejefektivněji upravit. Také stanovení okruhu vybraných výrobků, které budou harmonizovány v rámci celé EU, bylo velmi obtížné.

Harmonizovány byly základy daně a zavedla se také harmonizace v podobě minimálních sazeb spotřebních daní. Hlavním důvodem zavedení minimálních sazeb je historická odlišnost v systému zdanění jednotlivých selektivních daní ze spotřeby. V dnešní době není systém sbližování zdaleka v normě, státy i přes složitý proces stále používají velmi rozdílné sazby, vlivem daňové konkurence jsou ovšem nepřímo donuceny daně přizpůsobovat ostatním státům, jinak si budou zákazníci jezdit pro vybrané výrobky do země s nižší spotřební daní. Směrnice 72/43/EHS určila povinnost uvalit spotřební daně na výrobky, jako jsou minerální oleje, tabák, lihoviny, pivo a víno. Ostatní spotřební daně, které státy uvalovaly na jiné výrobky, měly být zrušeny, kromě několika, které nezasahují do volného obchodu a nejsou podrobeny hraničním kontrolám.

Optimalizace personálního obsazení sebou nese nejen přínosy, ale i rizika a hrozby

Přichází nový rok a vzhledem k tomu, že ekonomika funguje, vás může napadnout optimalizace personálního obsazení na nerůznějších pozicích. Právě teď je ideální doba na to “omladit” kolektivy a nejen díky vedení účetnictví Praha posunout svou společnost na vyšší úroveň. Jak ale zajistit, aby bývalí zaměstnanci v pořádku odešli a nezpůsobili zbytečné problémy?

Předně, je to otázka personalistů a mzdové účetnictví. Právě na mzdové účtárně leží hlavní zátěž korektnosti procesu ukončení pracovního poměru. Účtárna musí udělat nejrůznější kroky, jako třeba do 8 dnů po ukončení zaměstnání vystavit a odeslat příslušné správě sociálního zabezpečení „Oznámení o skončení zaměstnání“ a provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o ukončení zaměstnání. Také musí na žádost zaměstnance vystavit do 8 dnů od obdržení žádosti, potvrzení o výši vyměřovacích základů, z nichž bylo odvedeno pojistné na zdravotní pojištění, pojistné na nemocenské a důchodové pojištění. Dále je třeba ve lhůtě 10 dnů od podání žádosti zaměstnance vystavit doklad „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň“, kopii dokladu archivovat ve spisu zaměstnance. Na žádost zaměstnance musí mzdová účtárna dále vystavit do 15 dnů ode dne podání žádosti, pracovní posudek. Zaměstnavatel má právo vydat posudek nejdříve 2 měsíce před skončením pracovního poměru; nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem pracovního posudku, může se ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dozvěděl, domáhat u soudu, aby ho zaměstnavatel přiměřeně upravil. Do jednoho týdne po skončení pracovního poměru musí zaměstnavatel oznámit soudu, který nařídil výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, že povinný přestal v organizaci pracovat a zaslat soudu vyúčtování srážek. Do jednoho měsíce po skončení pracovního poměru vyplnit evidenční list důchodového pojištění (ELDP) a do 30 dnů od dne zápisu údajů tento evidenční list odevzdat na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel hlavně musí zajistit podepsání ELDP zaměstnancem, pověřeným pracovníkem zaměstnavatele a opatřit razítkem organizace. Kopii ELDP ve stejném termínu předat zaměstnanci a další kopii archivovat u zaměstnavatele po dobu tří let následujících po roce, kterého se týká, a na konec uzavřít osobní spis, vytisknout mzdový list a uložit mzdový list do archivu.

Co je to vlastně ten Intrastat?

Cla bývala v minulosti nevyhnutelná ale od té doby, co jsme členy Evropské unie, je to o něco jednodušší. Cla se platí pouze při dovoz z tak zvaných třetích zemí a pokud obchodujeme jen s dalšími členskými státy Evropské unie, nemusíme ho vůbec řešit a pokud, tak jen formou vykazování pro Intrastat. Co to ale ten Intrastat vlastně je?

Intrastat je systém, který je podobně jako spotřební daň v každém státě trochu jiný, ale přitom je všude. Co to je Intrastat? S Intrastatem se v soukromém sektoru setkávají převážně účetní nebo jiní administrativní pracovníci. Je to systém sběru a zpracování dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy, zahrnující i sběr údajů o pohybu zboží, které přímo předmětem obchodu mezi obchodními partnery z různých členských států není. Do Intrastatu se vykazují údaje o pohybu zboží mezi Českou republikou a ostatními členskými státy. Jde o zboží, které skutečně přestupuje státní hranice České republiky, s výjimkou případů, kdy se zboží zdržuje na území České republiky jen dočasně z důvodů dopravních nebo jedná-li se o některé zvláštní druhy a pohyby zboží.Vykazují se tedy údaje o zboží, které přechází hranice mezi Českou republikou a jinou zemí Evropské unie. V případě, kdy zboží putuje z České republiky do jiné země EU, se jedná o tzv. odeslání a v opačném případě jde o tzv. přijetí (pohyb zboží ze země EU do ČR). Tyto údaje se vykazují měsíčně v tzv. hlášení. K vyplnění tohoto hlášení se nejčastěji používají údaje, které společnosti naleznou ve své evidenci pohybu zboží a zásob, ve svém účetnictví nebo v daňové evidenci. Jsou to především údaje na smlouvách, objednávkách, dopravních dokladech a samozřejmě přijatých a vydaných fakturách.

Kdo využije Intrastat?

Data získaná z Intrastatu jsou každý měsíc předávány Eurostatu což je Evropský statistický úřad, kde jsou dále zpracovány a zpřístupněny pro jejich další využití.

Kdo a jakým způsobem tyto údaje využívá? Tím, kdo využije údaje z Intrastatu asi nejvíce jsou právnické a fyzické osoby, které je používají ke zjištění jejich podílu na trhu, zjištění cen, nebo pro nalezení nových trhů. Tato data jsou důležitá také pro Evropskou komisi, která využívá data pro zjištění integrace vnitřního trhu, pro vydání antidampingových opatření nebo pro tvorbu evropské obchodní a zemědělské politiky. Pro ekonomické účely používá ůdaje Český statistický úřad, který využívá data Intrastatu pro sestavení národních účtů. Podobně Ministerstvo průmyslu a obchodu používá data Intrastatu pro vedení hospodářské politiky a Česká národní banka využívá data k sestavení platební bilance. Intrastat využívá i mnoho externích subjektů, které se zajímají o pozici České republiky v rámci obchodu mezi zeměmi Evropské unie. Jedná se o rlzné rankingové agentury, mezinárodní společenství, potenciální investory, dovozce a státy. Data se hodí všem a proto je Intrastat povinný. Povinnost určují právní úpravy, právní úprava týkající se oblasti Intrastatu se dělí na dvě části. Jednak to je nařízení Evropské unie a dále pak, a to hlavně, právní předpisy České republiky. Základními nařízeními Evropské unie jsou nařízení o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy, nařízení o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a nařízení o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy, pokud jde o seznam zboží vyňatého ze statistiky, předávání informací daňovými úřady a posuzování kvality.

Data z Intrastatu vám poskytnou cenné informace o domácím i zahraničním trhu

Tím základním, s čím podnikatel operuje, jsou kromě vlastních si a energie především informace. Je to know how, je to schopnost výroby a znalost výrobního procesu, je to vzdělání nebo praxe, jsou to kontakty na dodavatele i na odběratele a informace o konkurenci. Znalosti jsou pro každé podnikání zásadní a jsou tím, co rozlišuje vaši firmu of společností konkurence. Někdo informace hledá na internetu jiný na školeních a ve školách, jsou ale i veřejně přístupná místa kde není obvyklé hledat a přitom mohou velmi pomoct. Jedním z nástrojů které využije každý, kdo míří na zahraniční trhy, je Intrastat.

Překvapilo vás to? Považovali ste až dosud Intrastat jenom za zbytečnou zátěž, ne nepodobnou nárokům které na firmu klade spotřební spotřební daň? Pak vězte, že Intrastat je nejen pruda, ale i užitečný nástroj který slouží ke sběru a zpracování dat v zahraničním obchodě, a tato data můžete bezplatně pro své podnikání využít i vy.

Do odvětví zahraničního obchodu patří činnost všech podnikatelských subjektů uskutečňujících vývoz a dovoz ve formě obchodního zboží. Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávána celními orgány. Sběr a prvotní kontrolu zajišťuje Generální ředitelství cel, další zpracování, kontrolu a následné zveřejnění dat provádí Český statistický úřad. Od vstupu ČR do EU výsledky vznikají spojením dat ze dvou systémů (Intrastat a Extrastat). Intrastat je statistický systém sledující pohyb zboží mezi členskými státy Evropské unie, tj. mezi Českou republikou a ostatními členskými státy EU, pokud toto zboží bylo odesláno z ČR do jiného členského státu EU, přičemž skutečně přestoupilo státní hranici ČR nebo přijato do ČR z jiného členského státu EU, přičemž skutečně přestoupilo státní hranici ČR. Intrastat je využíván pro sběr dat o zahraničním obchodě s členskými státy Evropské unie. Zahraniční obchod s ostatními státy světa je sledován v systému Extrastat. Nezahrnují se do něj údaje o zboží umístěném do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, propuštěném do celního režimu uskladňování v celním skladu a celního režimu dočasného použití a také zpět vyváženém zboží bezprostředně po některém z těchto celně schválených určení. Dále nejsou v Extrastatu vykazovány údaje o zboží propuštěném do celního režimu tranzitu. Data sbírá Celní správa ČR z Jednotných správních dokumentů (dále jen JSD). Primárně jsou údaje z těchto dokumentů zdrojem informací pro správu daní i cel, sekundárně jsou využívány pro účely statistiky zahraničního obchodu.

Dnešní problémy obchodníků se od těch historických moc neliší.

Otevřeli jste si obchod, dovážíte zboží ze zahraničí a zároveň se snažíte vyjít nejen s dodavateli a doběrateli, ale i s administrativou kterou nařizují úřady? Podobné problémy jako máte vy neřeší jen tisíce dalších podnikatelů současnosti, ale vrásky dělaly už obchodníkům ve středověku a dříve. Podvojné účetnictví je italský středověký vynález který pomáhal benátským kupcům míst dokonalý přehled o všechfinančních tocích v obchodě a na krámě a také o tom, které boží už dorazilo a které se zatím ještě plaví.

A s mezinárodním obchodem je jednoznačně spojeno i clo. Clo je úzce spojeno s vývojem obchodu a obchod je tak starý, jak je staré lidstvo samo. S prvními písemnými zmínkami o clech se setkáme již v záznamech ze starověké Mezopotámie, kde cla tvořila část příjmů chrámů.Doklady o existenci celníků najdeme i v Písmu svatém (Bibli). Například v Novém zákoně, v Evangeliu sv. Matouše, kde je zmínka o hostině Krista u celníka Matouše. Celní řemeslo patří k nejstarším povoláním vůbec. Bibličtí celníci byli výběrčí cla v Judei pro Řím. Toto povolání a samozřejmě jeho provozovatelé, celníci, byli svým židovským okolím opovrhováni. Clo je veřejná dávka, kterou vybírá panovník za dovezené zboží při překročení hranice jím spravovaného území. Ungelt je povinný poplatek neboli clo ze zboží, které bylo dovezeno do města za účelem jeho prodeje, rovněž název pro místo (celnici), kde se tento poplatek vybíral. Vzhledem ke své důležitosti pro pokladnu panovníka bylo clo od dob Karla Velikého královským regálem (výhradním právem).

Úpravu vybírání poplatků za dovážené zboží na naše území a obchod s Byzantskou a VNa území českého státu byla od nejstarších dob uzlovým bodem dálkového (zahraničního) obchodu Praha a v ní „nejstarší celnice“ v Týnském dvoře, podle poplatku tam vybíraného zvaná též Ungelt.Do Prahy se vozila  například sůl, šperky, drahé látky, koření apod. Z Čech pak vyváželi obchodníci kožešiny, slad, chmel, med a další zajímavé zboží.Vstup na území Čech byl možný tzv. zemskými branami přes průseky v pohraničních hvozdech, které ochraňovaly strážnice, později pomezní hrady. Vládce pověřoval zpočátku výběrem poplatků spojených s obchodem zvláštní úředníky – celníky (theolenarii, custodes stratarum) při zemských branách.

Jak na celní deklaraci? Nechte ať nepříjemnosti vyřeší za vás.

Účetní poradci nám pomohou s podáním daňového přiznání, s vedením daňové evidence a nebo s podvojným účetnictvím. Napadlo vás ale, že nejenom tyto služby je možné chtít a že nejde jen o účetní poradenství, ale i o spoustu dalších věcí?

Clo jeho se týkající celní deklarace jsou dalším místem, kde se rada zkušeného hodí. Písemné celní prohlášení musí být vrámci běžného postupu podáno na stanoveném tiskopise, který má formu tzv. jednotného správního dokladu. V podstatě jde o standardizovaný formulář, jehož vzhled a způsob vyplňování je podrobně upraven. Tento formulář je přitom členěn na jednotlivé kolonky, k jejichž správnému vyplnění je mj. nezbytné znát příslušné alfanumerické kódy, které je nutné přiřadit požadovaným údajům, vztahujícím se kpředmětnému zboží. Uvedení správných údajů v příslušných kolonkách je velice důležité, protože celní prohlášení slouží celním orgánům jako podklad při rozhodování v celním řízení, a z těchto údajů se vychází při vyměřování cla, ale též při případném uplatnění obchodně-politických opatření. Z tohoto pohledu se jako zcela klíčové jeví údaje týkající se sazebního zařazení zboží, původu zboží a jeho celní hodnoty. Tyto údaje ve spojení s předloženými doklady rozhodují o tom, zda dovezené zboží vůbec podléhá clu a v případě že ano, jaká sazba se na ně vztahuje.

Spolu s celním prohlášením musí být předloženy také všechny doklady nezbytné pro použití předpisů upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo. V případě, že je zboží navrženo k propuštění do celního režimu volného oběhu, tak se k celnímu prohlášení přikládá rovněž faktura, na jejímž základě se podává prohlášení o celní hodnotě zboží podle článku prováděcího nařízení. S výjimkou taxativně stanovených případů se k celnímu prohlášení přikládá také prohlášení o údajích pro výpočet celní hodnoty zboží a v případě, že deklarant žádá pro dané zboží o přiznání preferenčního sazebního zacházení nebo jiného opatření odchylného od obecné právní úpravy, musí být předloženy také doklady formálně prokazující splnění podmínek pro přiznání takového zacházení.

Pokud je zboží předloženo k celnímu řízení a pokud jsou splněny všechny celními předpisy vyžadované formality, tak celní orgány podané celní prohlášení okamžitě přijmou. Datum přijetí, které se vyznačuje do celního prohlášení, je důležité, protože se od něho odvíjí použití příslušných právních předpisů při propouštění zboží do celního režimu. Na okamžik přijetí celního prohlášení se totiž váže použití právně relevantních podkladů pro vyměření cel, takže v konečném důsledku může ovlivnit i výši vyměřovaného cla (např. pohyblivý kurz pro přepočet měny).

Ve vedení účetnictví Praha vítězí

Finanční oddělení firmy a také jeho účetní část jsou velmi důležité součásti každé firmy. Jsou jako srdce, sval, který rozesílá peníze do dalších oddělení, pumpuje je všude tam, kde je potřeba a pečuje o jejich zdravé proudění a oběh. Rozhodně to je místo, které v žádné firmě nesmí chybět. Ve fakturách musí být naprostý pořádek, a když není pořádek v daních, ve clech, v účetní administrativě a ve mzdovém účetnictví, je to problém. Netrvá dlouho a i v jinak zdravé společnosti se začnou hromadit drobné nepříjemnosti, až se nakupují do pořádné katastrofy. Některé firmy se postupně začnou hroutit zevnitř, na jiné čeká bleskový a často smrtonosný úder finančního úřadu anebo celní správy. Sankce a řízení těchto úřadů mohou i velkou firmu ochromit na nějakou dobu a malou dokonce položit na lopatky. Administrativě daní a daním samotným se živnostníci nevyhnou a jak firma roste, roste i zátěž na administrativu. Neházejte však flintu do žita, účetnictví není nutné řešit nákladně a inhouse. Outsoarcing vedení účetnictví Praha zvládá skvěle a nabízí velké množství společností, které to umí.

Firmy vznikají odjakživa a stejně dlouho podnikatelé a obchodníci cítí potřebu evidovat procesy ve svém podnikání a mít je pod kontrolou. Na začátku každého byznysu je objevná myšlenka a inspirace, která se dále rozvíjí za přispění vášně a nadšení. Často inspiruje vlastní potřeba nebo potřeba někoho blízkého. A jak poptávka roste, rozhodne se podnikatel věci vytvářet nejenom pro své blízké, ale i pro ty, kteří jsou dále, pro trh. A tak se služba nebo produkt začne nabízet na trhu a z koníčku se stává výdělečná činnost, živnost a zaměstnání. V minulosti to asi bylo snadnější, dnes je nutné už při zakládání podnikaní vyřídit velké množství administrativy a splnit předpisy. Začínajícího podnikatele čekají pochůzky po nejrůznějších úřadech, musí se naučit zásady vedení správy faktur a ve veškeré administrativě udržovat maximální pořádek. Po roce a méně je třeba všechno sečíst a podat daňové přiznání a sotva si podnikatel oddechl, že ho úspěšně podal a má to za sebou, všechno začíná znova, všechno pokračuje. Jak se zvětšuje zákaznická základna a roste poptávka, brzy podnikateli přestávají stačit síly a začne hledat první zaměstnance na výpomoc. Jedna věc jsou brigádníci z agentury, druhá věc jsou skuteční kvalifikovaní lidé, kteří se po tom, co se práci naučí, neodeberou zase pryč. A tak je třeba mít zaměstnance n soustředit se tak i na mzdové účetnictví.

Administrativa kolem mzdového účetnictví je ještě náročnější, než prosté účetnictví podvojným způsobem nebo vedení daňové evidence. Komplexnost celého oboru tak způsobí, že si podnikatel brzy musí najít někoho, kdo mu s ním pomůže, odborníka. To samo osobě není příliš snadné a s dalším růstem firmy s nabalují další věci. Může to být daň z přidané hodnoty, ke které se musíte přihlásit při obratu nad milion korun ročně, může to být třeba i spotřební daň a její administrativa. A jestliže firma dále roste, je možné, že už jí nedostačují jak místní materiály a místní zdroje, tak odbytiště uvnitř hranic státu. Začne docházet k hledání zahraničních možností a k expanzi na zahraniční trhy. Na jedno straně jsou trhy zemí Evropské unie, na druhé straně světový trh a s ním divoký svět plný zvláštních celních předpisů administrativy.

Podnikejte v účetním poradenství

Byl to americký prezident Benjamin Franklin, který vyřkl památnou větu o jediných lidských jistotách. Jednou jistotou jsou daně a tou druhou, nepřekvapivě, smrt. Tento text není o smrti a její nevyhnutelnosti, ale právě o daních, které jsou nevyhnutelné pro každého z nás. A jestliže se říká, že pohřebnictví je obor, který bude vynášet, dokud neumře poslední člověk, s daňovými poradci a účetními to bude podobné. Dokud budou lidé obchodovat a dokud budou existovat s táty v podobě, jak je známe, poslední tisíce let, pak se bez účetních neobejdeme. Stejně jako jsou nesmrtelní pohřebáci, účetní poradenství je žhavá služba už dlouhou dobu a hezkou řádku let ještě bude. Baví vás účetnictví? Pak stojí za to se zamyslet, jestli by tato práce a podnikání nebylo ideální právě pro vás. Účetní sice nemá vždy na růžích ustláno, ale o nedostatek práce se skutečně bát nemusí.

Účetní poradenství pomáhá firmám všech velikostí. Velké společnosti se stovkami zaměstnanců nebo malí živnostníci, všichni řeší jak nejlépe optimalizovat daňové náklady, jak najít kudy zbytečně utíkají z firmy peníze a zejména pak, jak mít v účetnictví a sním spojené administrativě precizní pořádek a mít v pořádku veškeré doklady a podklady. Nikdo nechce být sankcionován za přehlédnutí a překlepy, a právě to přitom všem společnostem hrozí, pokud na prohřešky, ať už malé nebo velké, přijde kontrola z finanční ho nebo celního úřadu. Účetnictví a účetní poradenství tak není jen o daních a o pomoci s administrativou ale především o orientaci ve všech předpisech a schopnosti interpretovat je, aplikovat je i na neobvyklé situace a rychle se orientovat ve všech novinkách a aktualitách. Majitelé firem nebo vedoucí pracovníci oddělení mají na práci jiné věci, než věnovat se účetním aktualitám a být v obraze, kdyby se náhodou něco změnilo. Ať už si svou administrativu vedou sami, mají někoho na výpomoc nebo dokonce celé účetní oddělení, věnují se raději tomu, co společnosti přináší zisky a ne jen údržbě funkčního stavu. Proto ocení pomoc a radu odborníka. A koneckonců, nemusí jít jen o účetnictví jako takové, zvláštní kapitolou je třeba clo a celní služby, které se snaží zkušeným specialistům svěřit většina z nás. Poradenství a správa specifických administrativ jako je celní řízení, správa daně z přidané hodnoty, spotřební daně nebo správa intrastatu je nejen službou. Osoba, která se této práci věnuje je důležitý spojovací článek mezi světem zákonů a běžnými lidmi a jejich byznysem.

Má smysl stát se účetním poradcem? Není to rizikové?

Jako účetní poradce se zcela přirozeně setkáte s velmi širokým výčtem situací a s klienty, kteří budou řešit nejrůznější problémy a budou představovat pro vaše podnikání různou míru rizika. Vždy je důležité se klienta na rovinu zeptat, co po vás očekává. Absolutní mlčenlivost je samozřejmostí, ale jak se vypořádat se situací, kdy svou prací zjevně kryjete porušování zákona? I když se mnohem častěji setkáte především s tím, jak správně prodat daňové přiznání nebo jak vést daňovou evidenci, i když budete třeba řešit jen mzdové účetnictví a to, jestli můžete zaměstnanci výplatu rozdělit do několika záloh nebo ne, může vás potkat i pořádné dobrodružství.