Podvojné účetnictví doporučujeme uzavírat pravidelně!

Účetní závěrka je zásadní okamžik podvojného účetnictví a přestože je povinna jen jednou ročně, doporučujeme ji provádět častěji. U externího vedení účetnictví se může zdát že v ceník účetnictví představuje nemalou položku, ale náklady se vyplatí.

Účetní jednotky mají povinnost sestavovat účetní závěrku. Jejím sestavením jsou poskytovány informace o stavu hospodaření a majetkových poměrech jednotky. Její sestavení se řídí závaznými předpisy a jsou dány i požadavky na rozsah a formu informací, které musí závěrka obsahovat.

Účetní jednotka sestavuje účetní závěrku k rozvahovému dni (§19 ZoÚ). Rozvahový den je den, kdy účetní jednotky uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují kposlednímu dni účetního období, v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Za účetní období je považováno období dvanácti po sobě následujících měsíců. Pro podstatnou většinu účetních jednotek je tímto obdobím kalendářní rok. Takže sestavují účetní závěrku k 31. prosinci. Účetní jednotky si mohou zvolit za své účetní období hospodářský rok. Hospodářský rok je účetní období, které začíná prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Zákon o účetnictví umožňuje účetním jednotkám sestavit účetní závěrku v průběhu účetního období, pokud to vyžadují zvláštní předpisy. Jedná se o “mezitímní účetní závěrku“. V tomto případě se neuzavírají účetní knihy, ale provádějí se inventarizace, protože jejím účelem je „pouze“ vyjádřit stav vykazovaný k určitému datu. Mezitímní účetní závěrka je prováděna například při ukončení účasti společníka ve společnosti nebo při změně právní formy společnosti. Tato závěrka se sestaví podle zvolených metod konsolidace a podává uţivatelům informace o konsolidačním celku, kterým je skupina účetních jednotek. Pojem konsolidované účetní závěrky a povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku charakterizuje § 22 a §23a ZoÚ. Podmínky jsou upraveny v § 62 aţ § 67 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Podle § 18 odst.1 ZoÚ je účetní závěrka nedílný celek tvořený rozvahou, výkazem zisku a ztrát a přílohou, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku ztrát.

Rozvaha je bilančně uspořádaný přehled aktiv (majetku) na jedné straně a zdrojů financování (vlastní a cizí zdroje) na straně druhé. Zdroje financování se nazývají pasiva. Uspořádání a označení položek rozvahy je stanoveno v příloze č. 1 prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb.

K účetní závěrce musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. Připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní uzávěrka za sestavenou.

Advertisements

Spotřební daně jsou historicky nejdůležitější nepřímé daně

S daněmi ze spotřeby se setkáváme všichni, ale někteří se potýkají nejen s těmi obecnými, ale i se zcela konkrétními, selektivními spotřebními daněmi. Jak to s nimi vypadá? Selektivní spotřební daně se jinak nazývají teké akcízy.

Selektivní spotřební daně patří a historicky patřily již v dobách minulých k nejdůležitějším nepřímým daním. Aby v nich měla společnost pořádek, je třeba aby měla pořádek také ve vedení účetnictví a daňové evidence. Role selektivních spotřebních daní od roku 1967 postupně klesá. Důvodem je zavedení všeobecné spotřební daně DPH, která zdaňuje spotřebu komplexně. Avšak i přes tento trend důležitost selektivních spotřebních daní je nepopiratelná. V daňových systémech se vyskytuje určitá skupina výrobků, která podléhá všeobecné spotřební dani a navíc je podrobena další selektivní spotřební dani. Tyto komodity se potom odlišují od ostatních výrobků svým výrazně vyšším daňovým zatížením. Na rozdíl od vícerázových obratových daní se v naprosté většině případů spotřební daně vybírají jednorázově u výrobce, platby nejsou stanoveny v procentech, ale pevnou částkou na jednotku množství.

Selektivní spotřební daně jsou i v České republice. Spotřební daně z vybraných druhů zboží (akcízy) patří mezi nejstarší daně. Mají selektivní charakter, neboť postihují pouze některé vybrané výrobky. Nejvýznamnějšími spotřebními daněmi jsou daň z tabáku, alkoholických nápojů, pohonných hmot a z energetických produktů. Díky vysoké sazbě daně vytváří významný výnos veřejného rozpočtu. Výnosnost spotřebních daní je ještě umocněna technikou zjištění daně z přidané hodnoty vzhledem k tomu, že všeobecná spotřební daň je vypočítávána z ceny včetně spotřební daně. Akcízy se uvalují na zboží, které má dlouhodobou neměnnou spotřebu a vykazuje nepružnou cenovou elasticitu poptávky a nabídky. Touto vlastností zaručuje poměrně snadno odhadnutelný a stabilní daňový výnos veřejných rozpočtů. Předmětem daňe jsou výrobky vyvezené a vyrobené na území, zemí Evropské unie. A jedná se o vybrané výrobky, jako je líh, topné oleje, tabákové výrobky, pivo, víno a meziprodukty vína.

Jaké jsou hlavní důvody zavedení spotřební daně? Jednak je účelem odrazení lidí od škodlivé spotřeby, kdy daň má být jakousi „pokutou“, která má uhradit zvýšené náklady společnosti (léčba alkoholiků, kuřáků) a za druhé pak jde o příliv peněz do státní pokladny. Dva výše uvedené argumenty si však stojí v protikladu. Jestliže vysoká daň odradí populaci od spotřeby zdaněného zboží, není možné, aby byly zároveň výnosově stabilní. Nevýhody spotřební daně jsou následující a jde především o dva problematické důsledky daně. Prvním problémem je distorzní působení selektivní daně, druhým pak regresivní dopad daně. Distorzní působení vede k neefektivní alokaci zdrojů. Akcízy mění relativní ceny zdaněných a nezdaněných statků, což v případě nenulové elasticity poptávky a nabídky vyvolá substituci spotřebitelů a výrobců. Čím je elasticita větší, tím větší nastane substituce a neefektivnost. Regresivní dopad daně plyne ze skutečnosti, že spotřeba alkoholických nápojů, tabáku, ale také výrobků z ropy není proporcionální důchodům poplatníků, nýbrž že je na ni z menších důchodů určen větší podíl. Vysoké selektivní spotřební daně pak mohou

S účetnictvím i dalšími administrativními potřebami firmy si nejlépe poradí specialisté!

Účetní poradenství nabízí v současnosti mnoho větších i menších společností a je jen s podivem, že ostatní podnikatelé jejich služby nevyužívají z daleka tak intenzivně, jak by mohly a jak by to bylo pro obě strany výhodné.

Podobná situace je i u problematiky, která řeší clo a celní služby. Přestože dnes už si službu celní deklarace neřeší lidé sami a nechávají to na dopravncíh společnostech, specialisté řešící administrativu i tady mají poměrně velký prostor pro uplatnění. A bylo tomu tak i v historii, od poválečných dob a nástupu totalitního řežimu. Československo bylo jedním ze zakládajících členů mezinárodní úmluvy GATT, a tak nebylo možné celní správu zcela zrušit. V roce 1952 tak došlo k formálnímu obnovení celní správy, nicméně její činnost byla zaměřena zcela jiným směrem a celnictví tak bylo vykonáváno jen formálně (mezi nové hlavní činnosti celní správy patřilo např. zabránění vývozu valut z našeho území, zabránění nelegálního vstupu/výstupu osob v zásilkách apod.). Celní sazebník přijatý v roce 1947 byl posléze výrazně ovlivněn měnovou reformou, ke které došlo 1. června 1953; v důsledku toho musely být upraveny celní sazby. Ostatně tento sazebník obsahoval i velmi zajímavé, až zarážející, sazby cla. Zboží určené k exportu bylo od cla osvobozeno. ′′Celní sazebník pro import byl postaven na specifickém cle, které se vztahovalo k čisté váze zboží nebo k určité měrné jednotce zboží (např. za kus). Kupříkladu rozhlasové přijímače se vyclívaly smluvní sazbou 1 295 Kčs za 100 kg, motorová osobní vozidla smluvní sazbou 420 Kčs za 100 kg, jízdní kola se vyclívala smluvní sazbou 140 Kč za kus. Velmi výjimečně se objevilo clo vypočítané z ceny. Letadla se smluvní sazbou 40 % z ceny, punčochy a ponožky 25 % z ceny.′′

Celnictví v Československu bylo od 50. let do konce let 60. pouze formální záležitostí bez výrazného významu. Obchod se zahraničím byl centrálně regulován a ve své podstatě se jednalo o monopol – veškerý zahraniční obchod mohly provádět pouze státem zřízené podniky zahraničního obchodu. Clo nebylo od roku 1957 celní správou vyměřováno ani vybíráno a podniky zahraničního podniku ho pouze 4krát ročně odváděly podle předem daného plánu. Navíc pokud se neplnily plány, clo bylo dotováno z účtu přídělu na plánované ztráty. Clo tedy pozbylo své funkce cenotvorného faktoru, neplnilo ani regulační, ani ochrannou funkci. Clo bylo v té době vybíráno pouze u neobchodního zboží, nicméně možnost vycestovat do zahraničí byla natolik minimální, že vliv tohoto vybraného cla byl zcela zanedbatelný. Období konce 60. let bylo ve znamení určitého uvolnění v celé československé společnosti. Objevily se také snahy o ekonomické reformy a komunistická strana v čele s Alexanderem Dubčekem slibovala „socialismus s lidskou tváří“. Uvolnění nastalo i v možnostech cestování do zahraničí. V roce 1967 převzalo Československo systém nomenklatur Bruselského celního názvosloví (byl vytvořen převodní klíč k celnímu sazebníku). Nicméně veškeré snahy o změny ve společnosti byly razantně ukončeny vpádem vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Naplno se zaostalost celnictví v tehdejším Československu projevila po podepsání mezinárodní obchodní smlouvy s Finskem o bezcelní výměně zboží v 70. letech.

Optimalizace personálního obsazení sebou nese nejen přínosy, ale i rizika a hrozby

Přichází nový rok a vzhledem k tomu, že ekonomika funguje, vás může napadnout optimalizace personálního obsazení na nerůznějších pozicích. Právě teď je ideální doba na to “omladit” kolektivy a nejen díky vedení účetnictví Praha posunout svou společnost na vyšší úroveň. Jak ale zajistit, aby bývalí zaměstnanci v pořádku odešli a nezpůsobili zbytečné problémy?

Předně, je to otázka personalistů a mzdové účetnictví. Právě na mzdové účtárně leží hlavní zátěž korektnosti procesu ukončení pracovního poměru. Účtárna musí udělat nejrůznější kroky, jako třeba do 8 dnů po ukončení zaměstnání vystavit a odeslat příslušné správě sociálního zabezpečení „Oznámení o skončení zaměstnání“ a provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o ukončení zaměstnání. Také musí na žádost zaměstnance vystavit do 8 dnů od obdržení žádosti, potvrzení o výši vyměřovacích základů, z nichž bylo odvedeno pojistné na zdravotní pojištění, pojistné na nemocenské a důchodové pojištění. Dále je třeba ve lhůtě 10 dnů od podání žádosti zaměstnance vystavit doklad „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň“, kopii dokladu archivovat ve spisu zaměstnance. Na žádost zaměstnance musí mzdová účtárna dále vystavit do 15 dnů ode dne podání žádosti, pracovní posudek. Zaměstnavatel má právo vydat posudek nejdříve 2 měsíce před skončením pracovního poměru; nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem pracovního posudku, může se ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dozvěděl, domáhat u soudu, aby ho zaměstnavatel přiměřeně upravil. Do jednoho týdne po skončení pracovního poměru musí zaměstnavatel oznámit soudu, který nařídil výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, že povinný přestal v organizaci pracovat a zaslat soudu vyúčtování srážek. Do jednoho měsíce po skončení pracovního poměru vyplnit evidenční list důchodového pojištění (ELDP) a do 30 dnů od dne zápisu údajů tento evidenční list odevzdat na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel hlavně musí zajistit podepsání ELDP zaměstnancem, pověřeným pracovníkem zaměstnavatele a opatřit razítkem organizace. Kopii ELDP ve stejném termínu předat zaměstnanci a další kopii archivovat u zaměstnavatele po dobu tří let následujících po roce, kterého se týká, a na konec uzavřít osobní spis, vytisknout mzdový list a uložit mzdový list do archivu.

Poraďte si sami? S novými možnostmi už účetnictví metodou pokus omyl řešit nemusíte.

Kde jsou ty doby, kdy jste každý administrativní úkon týkající se vašeho podnikání řešili sami, s hlavou v dlaních a sehnutí nad stohem papírů a předpisů? Pokud ještě pořád žijete v podobné nezávidění hodné situaci, je nejvyšší čas to změnit a posunout se dál, směrem k profesionalitě. Účetní poradenství a využití této skvělé služby vám pomůže zorientovat se a pochopit, co je a co není pro vaše podnikání zásadní.

Mimo jednoduchého podvojného účetnictví a vedení daňové evidence ale mohou odborníci poradit i v mnoha dalších oblastech jak podnikání, tak v osobním životě. Vždyť kdo nikdy neobjednával a nenakupoval zboží ze zahraničí? V takovém případě jste jistě rádi ocenili clo a celní služby které vám nabídl váš dopravce, ochotný zastupovat vás v procesu celní deklarace.

Clo (latinsky theloneum) se dá všeobecně definovat jako veřejná dávka, jež je placena za zboží, které přechází přes celní hranice určitého státu. Přesnější definici nám nabízí právní teorie, podle které Clo je povinná platba sui generis, stanovená právními předpisy, která je vybírána v přímé souvislosti s přechodem zboží přes státní hranici od osob, které zboží dovážejí, resp. vyvážejí, nebo od osob, pro které je takovéto zboží dováženo nebo vyváženo. Pojem celnictví lze blíže všeobecně charakterizovat jako činnost celníků, celních orgánů a celé celní správy a Zákon č. 185/2004 Sb., o celní správě České republiky, který problematiku komplexně řeší, definuje tento pojem jako plnění úkolů celními orgány podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, včetně plnění úkolů při správě daní a poplatků podle zvláštních právních předpisů a při správě cel. Celní politika představuje souhrn principů, právních norem a jiných opatření v celní oblasti a je nedílnou součástí zahraniční obchodní politiky státu. Může být ochranářská a omezovat zahraniční obchod za použití vysokách cel, nebo může být volná. Předložením zboží k celnímu řízení se rozumí oznámení celním orgánům učiněné stanoveným způsobem, že zboží bylo přepraveno na celní úřad nebo jiné místo určené nebo schválené celními orgány. Tak zvané celní prohlášení je úkon, jímž osoba projevuje předepsanou formou a způsobem vůli, aby bylo zboží propuštěno do určitého režimu.

Účetní poradenství dosáhne i tam, kam by vás to nenapadlo

Žijeme v moderní době a víme, co je to outsorcing a nebojíme se ho použít. Když si nevíme rady, u odborníka si objednáme účetní poradenství a dostaneme maximum informací které nám pomohou se rozhodnout. Dokážete si však představit, že v minulosti tomu bylo jinak? Že některé věci musel každý řešit sám a neby, kdo by mu poradil?

Jednou z hostorických potřeb podnikatelů a překážek v jejich činnosti je clo. Zatímco dnes si bez problému objednáme službu celní deklarace a nic neřešíme, v minulých stoletích to zdaleka nebylo tak růžové a snadné. Jak vypadalo clo v českých zemích v devatenáctém a dvacátém století?

Roku 1834 vznikl německý celní spolek. Bohuže, kvůli nejednotnosti názorů politických špiček Rakouska nebyla účast podunajské monarchie v tomto spoluku možná a neprošla. V roce 1848 nahradila vrchnostenskou (feudální) správu správa státní. Nový systém státní správy odpovídal požadavkům začínající průmyslové výroby. Byly vybudovány nové centrální orgány monarchie, ministerstva, oblast celnictví spravovalo ministerstvo financí. Pro jednotlivé země rakouského mocnářství byla utvořena zemská finanční ředitelství. Správu nepřímých daní, poplatků, cel a státních monopolů vykonávaly okresní komorní (kamerální) důchodkové správy, přeměněné v roce 1855 na okresní finanční ředitelství (ta řídila celní úřady i finanční stráž). Systém výkonu celní správy převzala po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 Československá republika. I za první republiky bylo nejvyšší instancí celní správy ministerstvo financí. Celní službu zajišťovaly celní úřady, ostrahu státní hranice a vedlejší celní činnosti prováděla finanční stráž. Rozvoj letecké dopravy si vyžádal v průběhu třicátých let zřízení celních letišť v Praze, Brně a Mariánských Lázních, kam nejčastěji přistávaly letadla ze zahraničí. Období první republiky bylo ukončeno okupací a 1. října 1940 byl začleněn Protektorát Čechy a Morava do celní unie s Německem. Po druhé světové válce byla obnovena celní správa podle modelu první republiky.

Poválečná historie

Na konci roku 1948 bylo rozhodnuto o výkonu celní správy národními výbory a už v roce 1949 byla zrušena finanční stráž. Výkon celnictví pod národními výbory se však vůbec neosvědčil a celnictví přešlo z původního ministerstva financí do resortu ministerstva zahraničního obchodu. Z potřeb státu v roce 1952 byly položeny základy nové, dvoustupňové, organizační struktury celní správy. Výkon v oblasti celnictví byl podobně jako jinde přizpůsoben sovětskému modelu. Celní správa vykonávala kontrolní činnosti zejména pro statistické účely. Fiskální úkony byly potlačeny na minimum. Celní správě zůstaly pouze dva stupně řízení. Součástí ministerstva zahraničního obchodu byla Ústřední celní správa, která řídila celnice. Celnic bylo na území Československé republiky vytvořeno 86. Po vytvoření krajů v roce 1960 byl snížen počet celnic na 40.Vytvoření československé federace v roce 1968 si vyžádalo úpravy i v celní správě. Byla vytvořena dvě celní ředitelství (CŘ). Pro Českou socialistickou republiku v Praze, pro Slovenskou socialistickou republiku v Bratislavě. Obě řídila Ústřední celní správa, která byla integrální součástí federálního ministerstva zahraničního obchodu. Celní ředitelství řídila celnice ve své části federace. Celnic bylo na území federace celkem 38. Součástí celnic byly celní odbočky. V tomto upořádání setrvala celní správa až do listopadu 1989. Nová politická situace po listopadu 1989 si vynutila další změny v celém správním aparátu státu.

Dnešní problémy obchodníků se od těch historických moc neliší.

Otevřeli jste si obchod, dovážíte zboží ze zahraničí a zároveň se snažíte vyjít nejen s dodavateli a doběrateli, ale i s administrativou kterou nařizují úřady? Podobné problémy jako máte vy neřeší jen tisíce dalších podnikatelů současnosti, ale vrásky dělaly už obchodníkům ve středověku a dříve. Podvojné účetnictví je italský středověký vynález který pomáhal benátským kupcům míst dokonalý přehled o všechfinančních tocích v obchodě a na krámě a také o tom, které boží už dorazilo a které se zatím ještě plaví.

A s mezinárodním obchodem je jednoznačně spojeno i clo. Clo je úzce spojeno s vývojem obchodu a obchod je tak starý, jak je staré lidstvo samo. S prvními písemnými zmínkami o clech se setkáme již v záznamech ze starověké Mezopotámie, kde cla tvořila část příjmů chrámů.Doklady o existenci celníků najdeme i v Písmu svatém (Bibli). Například v Novém zákoně, v Evangeliu sv. Matouše, kde je zmínka o hostině Krista u celníka Matouše. Celní řemeslo patří k nejstarším povoláním vůbec. Bibličtí celníci byli výběrčí cla v Judei pro Řím. Toto povolání a samozřejmě jeho provozovatelé, celníci, byli svým židovským okolím opovrhováni. Clo je veřejná dávka, kterou vybírá panovník za dovezené zboží při překročení hranice jím spravovaného území. Ungelt je povinný poplatek neboli clo ze zboží, které bylo dovezeno do města za účelem jeho prodeje, rovněž název pro místo (celnici), kde se tento poplatek vybíral. Vzhledem ke své důležitosti pro pokladnu panovníka bylo clo od dob Karla Velikého královským regálem (výhradním právem).

Úpravu vybírání poplatků za dovážené zboží na naše území a obchod s Byzantskou a VNa území českého státu byla od nejstarších dob uzlovým bodem dálkového (zahraničního) obchodu Praha a v ní „nejstarší celnice“ v Týnském dvoře, podle poplatku tam vybíraného zvaná též Ungelt.Do Prahy se vozila  například sůl, šperky, drahé látky, koření apod. Z Čech pak vyváželi obchodníci kožešiny, slad, chmel, med a další zajímavé zboží.Vstup na území Čech byl možný tzv. zemskými branami přes průseky v pohraničních hvozdech, které ochraňovaly strážnice, později pomezní hrady. Vládce pověřoval zpočátku výběrem poplatků spojených s obchodem zvláštní úředníky – celníky (theolenarii, custodes stratarum) při zemských branách.

Jak na celní deklaraci? Nechte ať nepříjemnosti vyřeší za vás.

Účetní poradci nám pomohou s podáním daňového přiznání, s vedením daňové evidence a nebo s podvojným účetnictvím. Napadlo vás ale, že nejenom tyto služby je možné chtít a že nejde jen o účetní poradenství, ale i o spoustu dalších věcí?

Clo jeho se týkající celní deklarace jsou dalším místem, kde se rada zkušeného hodí. Písemné celní prohlášení musí být vrámci běžného postupu podáno na stanoveném tiskopise, který má formu tzv. jednotného správního dokladu. V podstatě jde o standardizovaný formulář, jehož vzhled a způsob vyplňování je podrobně upraven. Tento formulář je přitom členěn na jednotlivé kolonky, k jejichž správnému vyplnění je mj. nezbytné znát příslušné alfanumerické kódy, které je nutné přiřadit požadovaným údajům, vztahujícím se kpředmětnému zboží. Uvedení správných údajů v příslušných kolonkách je velice důležité, protože celní prohlášení slouží celním orgánům jako podklad při rozhodování v celním řízení, a z těchto údajů se vychází při vyměřování cla, ale též při případném uplatnění obchodně-politických opatření. Z tohoto pohledu se jako zcela klíčové jeví údaje týkající se sazebního zařazení zboží, původu zboží a jeho celní hodnoty. Tyto údaje ve spojení s předloženými doklady rozhodují o tom, zda dovezené zboží vůbec podléhá clu a v případě že ano, jaká sazba se na ně vztahuje.

Spolu s celním prohlášením musí být předloženy také všechny doklady nezbytné pro použití předpisů upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo. V případě, že je zboží navrženo k propuštění do celního režimu volného oběhu, tak se k celnímu prohlášení přikládá rovněž faktura, na jejímž základě se podává prohlášení o celní hodnotě zboží podle článku prováděcího nařízení. S výjimkou taxativně stanovených případů se k celnímu prohlášení přikládá také prohlášení o údajích pro výpočet celní hodnoty zboží a v případě, že deklarant žádá pro dané zboží o přiznání preferenčního sazebního zacházení nebo jiného opatření odchylného od obecné právní úpravy, musí být předloženy také doklady formálně prokazující splnění podmínek pro přiznání takového zacházení.

Pokud je zboží předloženo k celnímu řízení a pokud jsou splněny všechny celními předpisy vyžadované formality, tak celní orgány podané celní prohlášení okamžitě přijmou. Datum přijetí, které se vyznačuje do celního prohlášení, je důležité, protože se od něho odvíjí použití příslušných právních předpisů při propouštění zboží do celního režimu. Na okamžik přijetí celního prohlášení se totiž váže použití právně relevantních podkladů pro vyměření cel, takže v konečném důsledku může ovlivnit i výši vyměřovaného cla (např. pohyblivý kurz pro přepočet měny).

Nastavte si ceny tak, abyste se uživili

Přemýšlení nad tím, jak konkrétně formulovat ceník účetnictví na webových stránkách není úplně časově a mentálně nenáročná záležitost, spíše naopak. Každý chceme všechny položky nastavit co nejlépe, tak aby to vyhovovalo nám i klinetům a hlavně, tak, aby nám to přineslo ideální množství práce abychom nepracovali zase tak moc, jako v zaměstnání, a zase, ideální, tedy co nejvyšší množství financí do naší peněženky – tak aby se nám celé podnikání vyplatitlo maximálně a aby se vyvážily všechny jeho rizika. Jak to ale udělat, to je oříšek.

Někdo má v tom, kolik si účtovat za své služby vedení účetnictví už od začátku jasno a jediné co řeší je to, jestli by jeho ceník měl být veřejně viditelný, nebo jestli ho bude klientům posílat na vyžádání, jestli by měl být jenom formou tabulky jako obrázek nebo jako PDF (za nás rozhodně vítězí PDF formát) a nakonec, každý asi bude uvažovat nad formou grafické úravy ceníku. Je lepší černobílý a nebo raději přidat firmení barvy? Co zvýraznit a co potlačit, v jakém pořadí uvést jednotlivé položky? (v tomto směru je ideální uvést je přirozeně od těch, které jsou nejžádanější po specialitky a věci, které nejsou běžné a které chcete dělat jenom na vyžádání a navíc – u těch se také dá uvést “cena dohodou” cena podle rozsahu a náročnosti a podobně. Mnohem více začínajících samostatně podnikajících účetních ale řeší jinou věc. Nemají dostatek praxe na to, aby z hlavy naházeli do ceníku čísla která by byla relevantní. Pokud je to i váš případ, pak se nebojte a vězte, že první měsíce budete ceník stejně upravovat průběžně. Že nic není tak dané, jako by se mohlo zdát. Metody jak stanovit základní ceny jsou dvě. V zásadě se ale vždy orientujte především podle svých potřeb, tedy tak, aby se vám práce vyplatila. Nejprve se cenu pokuste stanovit nákladově. Jaké jsou vaše fixní náklady na provoz? Jaké jsou vaše variabilní, hodinové náklady? A kolik peněz si potřebujete vydělat, abyste měli na živobytí? Takto stanovená částka je měsíční základy, který potřebujete, respektive, je to minimum. ceny pak můžete stanovit buď základem, tj. nízko, nebo luxusem, tj vysoko. Vždy však dávejte ceny vyšší, než potřebujete, díky tomu získáte prostor pro slevy.

Dopřejte si účetní poradenství od expertů a budete překvapeni

Účetnictví a s ním spojená administrativa obvykle nebývá řazeno mezi koníčky, ani mezi nejoblíbenější profese. Málokdo si po zážitcích ze školy nebo z finančního úřadu představí tento obor jako neuvěřitelně pestrou a kreativní práci. My, co se raději věnujeme prodeji anebo nákupu a jednání s dodavateli, preferujeme faktury proplacené, ale uklizené někde z dohledu. Neustálý koloběh fakturování, vykazování a danění z vnějšího pohledu jednoduše vypadá jako nepřehledná změť papírování. Naštěstí existují lidé, které účetnictví opravdu baví. Proč tedy toto nevděčnou činnost nesvěřit jim? Nabízením služeb zaměřených na účetní poradenství se zabývá mnoho expertů specializovaných na malé i větší firmy, nebo živnostníky.

Ať už máte velkou firmu nebo jste živnostníci, účetní poradenství optimalizuje daňové i další náklady a hlavně, pomůže vám vyhnout se chybám a přehlédnutím, které mohou mít při kontrole vážné následky. Možná si ještě pamatujete na tu radost z nápadu a odhodlání, které vás přivedlo k podnikání. Na to, jak všechna práce byla jenom na vás, na propracované noci, víkendy a absenci dovolených. Na první daňové přiznání. Na snahu to všechno zvládnout a správně zaplatit daně. Na prvního zaměstnance a na to, jak jste hledali první účetní, která by byla tak levná a tak schopná, aby to firmu nepoložilo. Určitě si vzpomenete jak jste poprvé řešili clo a celní služby a byli rádi za každou pomoc. A pořád to nějak šlo. Teď už máte velkou firmu, velké účetní oddělení a všechny zaměstnance ani neznáte jménem, natož pak brigádníky a další výpomoc. Ale stojí to hodně, a když se něco pokazí, je odpovědnost zase jen na vás.

Účetní poradenství za to stojí

Účetní poradenství a outsorcování účetnictví obecně přináší více než jenom pomoc s financemi, administrativou, novinkami a náklady. Jedná se také o jistotu, že vše bude v pořádku, protože právě poradce nebo firma za správnost ručí a má odpovědnost za správnost operací. Vzhledem k nedostatku kvalitních účetních jsou ceny za jejich práci vysoké a popravdě, také kvalitní účetní programy něco stojí a to už vůbec nemluvíme o správě intrastatu a nebo spotřebních daní. Komunikace s finančními úřady nemusí být vždy jednoduchá, celní správa na tom není o moc lépe. Externí poradce je pro firemní finance stejně důležitý, jako dobrý lékař pro lidské zdraví. I přesto, že máte silné účetní oddělení, externí audit může odhalit všechny možné nedostatky a mezery. A to jak ty, kterými jen utíkají peníze, tak i ty, které mohou ohrozit samotnou existenci firmy. Za své finance, stejně jako za zdraví, je každý odpovědný sám. V případě outsorcování účetnictví na odborníky si můžete navíc být jisti správností a plnou odpovědností za každý provedený krok. Přirozeně, už při výběru firmu, která účetní poradenství poskytuje, je třeba dbát na stejné věci, jako u jakéhokoli jiného dodavatele. Rozhodující by neměla být jen cena, ale také reference, rozsah služeb, a možnost se přizpůsobit vašim požadavkům. Ideální jsou takové společnosti, které mají dostatečně pevnou základnu a tradici, a které jsou schopny zpracovat veškeré účetně administrativní úkony, od daňové evidence až po clo a další.

Účetní poradenství může být zbytečným luxusem ve chvíli, kdy to se svým podnikáním nemyslíte tak docela vážně. Pokud však má podávat výkony a chcete mít jistotu, že vám obchod nenaruší kontrola z finančního nebo celního úřadu, účetní poradenství se vyplatí.